„Komu naslouchám ? Proč ?“

„Komu naslouchám? Proč?“

Iz 24, 1.-13; Num 13,25.-33:       

Numeri 13,25.-32a: Po čtyřiceti dnech průzkumu země se vrátili zpět. 26Přišli konečně k Mojžíšovi a Áronovi a k celé pospolitosti Izraelců na Páranskou poušť do Kádeše, podali jim a celé pospolitosti zprávu a ukázali jim ovoce té země. 27Ve svém vyprávění mu řekli: „Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás poslal. Vskutku oplývá mlékem a medem. A toto je její ovoce. 28Jenomže lid, který v té zemi sídlí, je mocný a města jsou opevněná a nesmírně veliká. Dokonce jsme tam viděli potomky Anákovy. 29Na jihu země sídlí Amálek, na pohoří jsou usazeni Chetejci, Jebúsejci a Emorejci, při moři a podél Jordánu Kenaanci.“ 30Káleb však uklidňoval lid bouřící se proti Mojžíšovi. Říkal: „Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme.“ 31Ale muži, kteří šli spolu s ním, tvrdili: „Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než my.“ 32Pomluvami zhaněli Izraelcům zemi, kterou prozkoumali…“

Ú:- Pokoj vám…

Jan 20,19: … když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“

a- Také jsme za zavřenými dveřmi. Někdo ze strachu z nemoci CHVID-19, někdo jen proto, že poslouchá příkaz vlády…

  • Ať je to tak či onak, platí, že Pán Ježíš Kristus je včera, dnes i zítra stále stejný a svým dětem na planetě Zemi přeje svůj pokoj.
    • Tzn., že Pán Ježíš Kristus má pokoj a chce nám ho dát, aby v nás byl!  
      • A to je povzbudivá a dobrá zpráva už dva tisíce let…

b- Mrzí mě, že spolu musíme být takto na dálku.

  • Nevím, jak slavnostně si kdo z vás tuto domácí bohoslužbu zařídil.
    • Někdo má možná sako a kravatu, šaty či kostýmek a použil i sváteční parfém. Jiný to možná pojal volněji  a udělal si pyžamový sváteční den…
      • Nemíním to kontrolovat 😊.
      • Toužím, abychom byli chvíli spolu a s Hospodinem u Jeho Slova.

c- Chci s vám dnes velmi krátce připomenout proroctví staré 2 700 let. Napsal je prorok Izajáš a týká se závěrečných událostí na naší planetě.

  • Budu číst prvních třináct veršů24. kapitoly knihy proroka Izajáše.
  • Izajáš 24,1.-13: „Hle, Hospodin vyplení zemi a zpustoší ji, rozvrátí její tvářnost a rozpráší její obyvatele. 2Bude na tom stejně lid i kněz, otrok i jeho pán, služka i její paní, kupující i prodavač, věřitel i dlužník, lichvář i zadlužený. 3Země bude zcela vypleněna a vyloupena; toto slovo promluvil Hospodin. 4Truchlit, vadnout bude země, chřadnout, vadnout bude svět, nejvznešenější z lidu země budou chřadnout. 5Zhanobena je země svými obyvateli, neboť přestoupili zákony, změnili nařízení, porušili věčnou smlouvu. 6Proto pozře zemi prokletí, kdo v ní přebývají, budou pykat; proto obyvatelé země zajdou v žáru a zůstane lidí maličko. 7Bude truchlit mošt, zvadne vinná réva, všichni, jejichž srdce se raduje, budou vzdychat. 8Ustane veselí bubnů, pomine hluk rozjařených, ustane veselí citary. 9Nebudou pít za zpěvu víno, opojný nápoj pijákům zhořkne. 10Zbořeno bude pusté město, vchod do každého domu bude zatarasen. 11V ulicích bude žalostný křik pro víno, nastane večer veškeré radosti, veselí se vystěhuje ze země. 12Ve městě zůstane hrozná spoušť, zničena, rozbita bude brána. 13I bude uprostřed země, mezi národy, tak jako když se srážejí olivy, jako paběrky, když končí vinobraní.“
  • Nebudu dělat výklad proroctví, ke kterému je třeba číst celou kapitolu.
  • Byť to tak nevypadá, pak tato kapitola nabízí oslavu P. Boha i řešení celého problému zla na této zemi a ve vesmíru.
    • Proto zmiňuje i tzv. třetí příchod PJK na naši zem po tisíciletém kralování Božího lidu s Kristem v Božím království.
  • Ale dnes vyzvednu jen dva  body.

1. Jde o události na konci této epochy lidských dějin.

a- Vždy, když jsem ten text četl, jsem ho vnímal svým způsobem pozitivně, protože jsem věděl, že jde o příchod království Pána Ježíše Krista (dále PJK).

  • A na druhý příchod jsem se od mala těšil…

b- Ale nedokázal jsem si představit, jak se něco takového na světě může stát.

  • Tento měsíc jsem získal docela konkrétní představu, byť jen částečnou…
    • Už si dokážu vykreslit obraz, jak se v našem globalizovaném světě může uskutečnit sedm posledních ran, a jak rychle se mohou šířit po zemi.
      • Jsem přesvědčený, že nemoc Covid 19 není Boží dílo.
        • Ale jsem schopný připustit, že dopustil, aby k nám tato pandemie nemoci a strachu mohla promluvit, co nejjasnější řečí.
      • Lidé jsou schopni globalizovat svět. Snad i s myšlenkou na ráj na zemi. Ale myslím si, že úzká skupina vlastnící majetek světa svědčí o opaku!
  • Jsme schopni globalizovat, ale ne zabránit jejímu negativnímu vlivu. Právě provázanost světa uvolnila cestu viru – dnes cca do 200 zemí!Zkrátka dobrá globalizace bez vlády Kristovy lásky a moci je jen utopií.

c- Ale co s tím? Jak se se stávající situací vypořádat? Co z ní vytěžit?

  • Určitě se nikdo z nás nevyhne zprávám, které nabízí různá odhalení toho, kdo za to vše může.
  • Někdo by rád vytáhnul klíče a zvonil… Ale komu?
  • Myslíte si, že někdo někdy zaručeně odhalí a oznámí, odkud se tato rána dostala na svět, mezi lidi a do nich?
    • Nebuďme naivní. Globalizační vládci si vše pohlídají…
      • A věřím, že nepříteli lidstva a Pána Boha, satanovi vyhovuje, když se zabýváme takovými myšlenkami.
        • Jemu se líbí, když se lidí zabývají zlem, místo dobrem…
  • Ale máme i druhou možnost.
    • Věnovat se dobru a šířit dobro!
  • A to např. přes roušky věnované lidem, jídlo nakoupené a donesené seniorům, povzbuzením pečujících lidí, ale v neposlední řadě i budováním dobré atmosféry naděje a důvěry k Hospodinu doma v rodinách…  

d- A zde je místo dotknout se druhého bodu zamyšlení.

  • Podnětnou myšlenku ke správné reakci na situaci, ve které žijeme najdeme ve starozákonním příběhu.

2. Komu naslouchám na hranicích Kanánu?

a- Izrael stál poblíž hranic zaslíbené země. Měli ji téměř nadosah. Stačilo jen jít a převzít ji od P. Boha jako slíbený dar.

  • Ale? V této mezní situaci se lidu, který cca před dvěma lety zažil zázračné vysvobození z Egypta dostalo dvou hlasů.
  • Numeri 13,25.-32a;
    • Jeden – hlučnější hlas bral lidem odvahu, víru a důvěru k Hospodinu.
    • Druhý – početně slabší hlas naopak lid povzbuzoval k důvěře, že jejich Pán jim dá zaslíbenou zem za dědictví.
      • A my víme, jak se vyvolený národ rozhodl a proč.
      • Zvolil si poušť nebo ještě raději návrat do známého Egypta…
  • A výsledek? Všichni reptající Izraelci během dalších 38 let pomřeli na poušti, přesně jak si přáli.  
    • Z té generace se do zaslíbené země se nastěhovali jen Jozue a Káleb. Oni se drželi důvěry a dobrých zpráv. Ty šířili doma i lidu svého národu.

b- To nepotřebuje dlouhé komentáře.

  • Jako křesťané máme dobrou zprávu.
    • Přes všechno, co se děje na světě věříme, že PJK nám chce zachránit nejen tzv. holý život.
      • On nás zastoupil ve smrti, když zemřel na kříži. Díky tomu nám krom pomoci s naším holým životem nabízí život oblečený do věčnosti.  
      • Pro každého z nás má, obrazně řečeno, „roucho“ věčného života.

c- Jak věříme, díky studiu Božích proroctví zapsaných v Bibli, tak žijeme na konci světových dějin…

  • Proti panice máme naději objevenou a zjevenou v PJK.

Závěr: Na začátku jsme četli proroctví, jehož části jako bychom právě prožívali.

a- Každé proroctví má dvě stany jako mince. Záleží na našem přístupu.

  • Jeden císař měl sen: ´Ze všech zubů v ústech ti zůstane jen jeden.´ Zavolal mudrce. S výkladem prvního nebyl spokojený. Před trůním sálem se druhý mudrc zeptal prvního: „Cos mu řekl?“  „Že je nešťastný muž, protože  mu vymře celá rodina!“ Druhý mudrc uspěl, když císaři řekl: „Císaři, jsi bohem milován. Přežiješ celou svou rodinu.“ Stejná událost jinými slovy…
  • Zkuste si vybavit: Jak se cítíte, když se dnes zabýváte zprávami, jak, kde a kdo co špatně udělal, rozhodl, zařídil či nezařídil…? A jak se naopak cítíte, když sdílíte zprávy o odvaze a ochotě těch, kdo slouží a pomáhají?
  • Kdy je vám lépe? Komu budeme raději naslouchat? Co budeme předávat?
  • A stejné je to s výklady biblických proroctví. Hledejme v nich naději a víru.
    • Je důvod zaměřit se na Nebeského Otce a Jeho lásku předávat na zemi.
      • Pak se můžeme soustředit na pozitivní vnímání událostí okolo i v nás.

b- Jozue a Káleb si vybrali správně. Naslouchali Božímu vidění věcí, byť jejich reálná vojenská a ekonomická situace byla beznadějná.  

  • Káleb říkal: „Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme.“
  • Máme stejný úkol. Vyjít a vírou obsadit Boží království, byť ho nevidíme!
  • Vírou jsme ho přijali, když jsme uvěřili Pánu Ježíši Kristu. Patří nám!
  • A řekněte, kdo z vás to má? A kdo to může mít? Díky Bohu každý! 

Amen