Ježíšův hrob je prázdný !!!

Ježíš zemřel a byl pohřben den před sobotou, o níž Židé oslavovali Velikonoce. V den, který následoval po sobotě, Marie z Magdaly, žena, která patřila ke skupině Ježíšových přátel, zamířila ke hrobu a uviděla, že kámen je odvalený. Vešla: Ježíšovo tělo tam nebylo!

Když se Marie z Magdaly vzpamatovala z překvapení, spěchala za Petrem a Janem a řekla: „Odnesli Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili!“

Oba apoštolové se běželi přesvědčit: bylo to opravdu tak. A tu si vzpomněli na slova, kterými Ježíš předpověděl: „Třetího dne vstanu z mrtvých.“

Petr a Jan se vrátili domů. Marie z Magdaly však zůstala blízko hrobu a plakala. Náhle uslyšela hlas, který se jí tázal: „Proč pláčeš?“ Marie z Magdaly si myslela, že to je hlídač tohoto místa, a mezi slzami mu řekla: „Jestli jsi to tělo vzal ty, řekni mi, kam jsi je odnesl, a já půjdu pro ně!“

Ale ten, kdo k ní mluvil, ji oslovil: „Marie!“
A tu se Marie obrátila, spatřila ho a poznala: byl to Ježíš.

Ježíš byl tedy živý: opravdu vstal z mrtvých! Žena byla dojetím bez sebe a byla ještě šťastnější, když jí Ježíš řekl: „Jdi povědět, že jsi mě viděla, a také to, že vstoupím k Otci svému a Otci vašemu, k Bohu svému a Bohu vašemu.“

Marie šla a řekla to jeho učedníkům. Večer toho dne, zatímco se apoštolové shromáždili u zavřených dveří ze strachu, že budou uvězněni, spatřili mezi sebou náhle Ježíše. Ukázal jim rány, které utrpěl při ukřižování, aby si byli jisti, že je to opravdu on. Potom řekl: „Jako Otec poslal mne, tak já posílám vás mezi veškerý lid. Komu odpustíte hříchy, tomu bude odpuštěno i na nebesích; a komu je neodpustíte, tomu zůstanou neodpuštěny.“

Toho prvního dne po sobotě se vzkříšený Ježíš také ukázal dvěma učedníkům, kteří kráčeli do vesnice zvané Emaus. Nepoznali ho a on jim vyložil všechno, co zvěstovali proroci. Vysvětlil, že Mesiáš neměl přijít proto, aby obnovil království Izraele, ale aby dal všem lidem možnost vstoupit do království Božího.