Dopis sedmi sborům

Můj milý Pane Ježíši,

Přijmi moji opožděnou odpověď na sedm dopisů, které jsi mi v minulosti poslal formou dopisu věřícím sedmi sborů, ve kterých jsem byl v minulosti členem.   

Sboru v Bratislavě bych se rád poděkoval za lásku, kterou jste mi projevovali,když jsem byl malým dítětem, školákem, mládežníkem, studentem, mladomanželem i otcem dítěte. Přímo jste mně vypiplali z plenek až na muže, který byl schopen pracovat v železárnách i na šachtě. Kromě rodičů jste se podíleli na mé duchovní výchově, vedli jste mně k lásce k Bibli, k lásce Bohu, k lásce k našim bližním. V Bratislavě jsem prožil roky mládí a bezstarostnosti, roky, kdy jsem plnou náručí sbíral plody vaší lásky.Bylo to období, kdy jsem byl zaměřen na své kamarády a první lásky, a pokud se ve sboře vyskytly nějaké problémy, tak jsem je v mladické nevinnosti nevnímal. Na druhé straně jsem se určitě jako každý –náctiletý kriticky stavěl k situacím, které jsem chápal jako křivdu páchanou na mně, nebo na někom jiném. Můj milý Pane, děkuji Ti, za lásku členů bratislavského sboru, i když většina lidí o kterých píšu už čeká na Tvůj slavný druhý příchod.    

Se sborem ve Vendryni mě pojí pouze krátká vzpomínka spojená s požehnáním, které jsme obdrželi před 46-ti lety při uzavření sňatku. Děkujeme společně s manželkou za chvíle, které jsme mohli trávit ve vašem sborovém společenství, za lásku přátelství, přijetí a studium Božího slova.

Sbor v Bystřici nad Olší byl sborem, který jsme již navštěvovali s našimi malými dětmi. 4 roky jsou ve srovnání se sborem v Bratislavě poměrně krátká doba, ale i během této doby jste nás zahrnuli láskou, která přetrvala až do dnešních dní. Právě ve vašem sboře jsem dále duchovně rostl a poznával hloubku biblických pravd a pokladů ukrytých ve spisech Ducha prorockého. Stejně hluboký vztah chovají k vašemu sboru i naše děti,zejména Janka. Do mé mysli se hluboce vryly vzpomínky na dětské besídky, letní tábor či večírky mládeže, zejména ten společný s bratislavskou mládeží.Trochu mně mrzí, že doba, kdy jsme byli vašimi členy byla poznamenaná nevyřešenými křivdami z minulosti, které se nepodařilo vyřešit. Neznal jsem všechny důvody neporozumění, vím, že nemalý podíl na rozdělení měly nebiblické postoje některých členů sborového společenství. I když jsem se snažil vést obě strany k tomu, abychom se drželi biblického učení, jak v čistotě pravdy, tak v ochotě odpouštět, snaha nepřinesla změnu viditelnou lidskému oku. Prosím Tě, Pane Ježíši, odpusť nám naše tvrdé srdce, a dej nám sílu činit pokání ze svých nesprávných skutků. Mám obrovskou radost z toho,že vaše poslední skutky daleko předčí ty první. Nedávno jsem navštívil váš sbor a duchovní program přednášek br.Ronny Schreibera mně přenesl alespoň na pár minut „v duchu“ přenesl přímo do nebe. Buďte věrní i nadále a přinášejte duchovní pokrm a radost lidem ve vašem okolí.

Se sborem v Dětmarovicích nás pojí ještě kratší období než se sborem ve Vendryni. V tomto sboře jsme poznali vzájemnou sounáležitost členů, která v malém sboře přerůstala do přátelství mezi rodinami mimo sborové společenství a mimo chvíle společných shromáždění.

Sbor v Orlové  nás vychovával k praktickému křesťanství a k obětavé práci pro sborové společenství.I v tomto sboře jsme více vzali, než jsme mohli nabídnout. Byl to sbor štědrý, nabízející duchovní i tělesný pokrm. Těžká práce v dole byla mnohonásobně převážena duchovními dary, kterými nás Pán obdarovával skrze zapálené členy sborového společenství. Vzpomínám si na mnoho důvodů k vděčnosti, a mezi ty nejdůležitější řadím učitelská shromážděním a sobotní školu ve třídách, sborový zpěv, modlitební chvilky, programy mládeže, letní tábory, výlety do přírody a chvíle strávené především u jedné pohostinné rodiny,která měla nejen jednu Martu, ale hned několik Mart ochotných postarat se o naše časné potřeby. A výčet není zdaleka vyčerpán. Milý Pane Ježíši, děkuji Ti za všechny věřící, kteří tento sbor navštěvovali, a kteří ho stále navštěvují.I my se rádi do tohoto sboru vracíme. Máme vás upřímně rádi a děkujeme vám za vaši lásku. Děkujeme vám za lásku, kterou nás stále zahrnujete, včetně naší dcery Jany a syna Mirka.

V dalším období jsme při každé cestě do sboru procházeli křižovatkou, na které jsme měli možnost volby:vpravo do Valašského Meziříčí nebo vlevo do Frenštátu pod Radhoštěm. Téměř rok jsme odbočovali doprava. Sbor byl naplněn nejen duchovním nadšením, ale i ochotou přiložit ruku k dílu při rekonstrukci modlitebny. My jsme přišli k hotovému a já jsem se stihl zúčastnit pouze jedné nedělní brigády (možno i proto, že trvalý pobyt jsme měli stále v Orlové). Žel, že v období, které následovalo, došlo k vnitřnímu názorovému napětí, které se projevilo tak, že v rámci společných pobožností se otázky, na které existovaly různé pohledy, nahlas neprobíraly.  Já osobně jsem se cítil jako ryba na suchu. Své duchovní přesvědčení, ke kterému jsem byl celý život vychováván, jsem musel v sobě dusit, abych nezavdal příčinu ke vzájemné neshodě.  Jednou jsem vyhodil směrovku doleva a setkali jsme se s vřelým přijetím, které rozhodlo na dlouhou dobu,jak budeme křižovatkou projíždět. Děkuji za chvíle, které jsme mohli trávit ve frenštátském sboře. Už nejen jako Ti, kteří brali plné náruče výhod, ale jako Ti, kteří mohli ledacos nabídnout a taky nabídli. S láskou vzpomínám na setkání křesťanského domova v našem bytě v Rožnově pod Radhoštěm, ale taky v jiných rodinách. I zde se moje milé vzpomínky vážou na programy mládeže, modlitební chvíle, návštěvy nemocných, letní rodinné či dětské vodácké výlety a mnoho dalších aktivit. Sbor se během několika let rozrostl téměř o třetinu.  Můj milý Pane Ježíši,v dopisech, které jsi mi poslal byly kromě skutků, za které mně chválíš i skutky, za které jsi mně musel napomenout. Nejinak tomu bylo i ve sboře ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pane, Ty víš všechno. Ty znáš nejen mé myšlení, ale myšlení všech členů sborového společenství. Ty znáš mé skutky, dobré i zlé. Spravedlivé i nespravedlivé.

Sbor ve Valašském Meziříčí  je našim posledním sborem, kterého jsme členy.  I když sbor navštěvuji 19 let, členem tohoto sboru jsem se stal pouze nedávno,asi před čtyřmi či pěti léty. Jsem rád, že jsme mohli stejně jako v předchozím sboře rozdávat svoji lásku členům sborového společenství. Děkuji Ti, že na setkáních křesťanského domova panovala vždy laskavá atmosféra, která umožnila spojit u jednoho oválného stolu v našem obývacím pokoji nejen členy sborového společenství, ale i nevěřící partnery některých z nás. Ze skromných začátků dokázaly setkání křesťanského domova přitáhnout téměř 40 lidí. S láskou v srdci vzpomínám na modlitební chvíle a společné výlety či rodinné dovolené. Pane, vím, že ty, které miluješ, káráš a vychováváš. Poslal jsi mi 7 dopisů a přiznám se, že jsem všemu nerozuměl a stále nerozumím. Dej mi nejenom dobrý sluch, abych slyšel, co mi říkáš, ale rovněž duchovní zrak, abych viděl nejen svůj zevnějšek, ale hlavně svůj duchovní stav. Děkuji Ti, že nám žehnáš v tělesné i hmotné oblasti, ale prosím Tě, abys mně obohatil pokladem, který se bude cenit na věčnosti.

Můj milý Pane Ježíši, odpusť mi,pokud jsem si při vzpomínání připomenul některou stinnou stránku, která nás v tom kterém sboře potkala. Kéž bych se byl dokázal vyvarovat jednání, za které mně musíš pokárat. Přesto jsi mi ve své lásce poslal zaslíbení, která mně naplňují jistotou, že jsi přeješ, abych byl věrný až do smrti a jednou obdržel korunu života, abych zvítězil a měl právo jíst ze stromu života skrytou manu,aby mi druhá smrt neublížila, abych jednou obdržel bílé roucho a aby mé jméno nebylo nikdy vymazáno z knihy života.

Váš bývalý člen, Jenda Petrovič